Česká republika patří z hlediska rovného prosazování žen a mužů ve vědě k nejhorším státům Evropy. Vyšlo to najevo z již druhé monitorovací zprávy, jejíž výsledky poskytl Sociologický ústav Akademie věd ČR.

Projekt s názvem "Národní kontaktní centrum – ženy a věda" Sociologického ústavu Akademie věd ČR zpracoval již druhou monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě. Zpráva založená na analýze statistik a politických opatření ukazuje, že v současnosti patříme z hlediska prosazování rovných příležitostí žen a mužů ve vědě k nejhorším státům starého kontinentu.

"Rovné zastoupení žen a mužů v české vědě je ´na dohled´ – už jen 82 let," říkají socioložky k výsledkům nové studie. Mají tím na mysli, že pokud Česká republika nezačne být v této věci aktivní, bude česká věda čekat na vyvážený podíl vědkyň a vědců a zařazení mezi vyspělé evropské země až do konce 21. století.

Studie na základě empiricky podložených dat vyvrací častý argument, že nerovnost žen a mužů nelze řešit "násilně shora", nýbrž "přirozeným vývojem". Studie ukazuje, že opak je pravdou, a kritizuje dosavadní strategii vlády a veřejných institucí a univerzit, kterou označuje za "strategii nečinnosti".

"Jde o nicnedělání a zlehčování, jež nemá ve vyspělých evropských státech, které se na výzkumu snaží postavit budoucnost svého rozvoje, obdoby. Tyto země si na rozdíl od ČR uvědomují, že podmínkou originální, udržitelné a společensky přínosné vědy je také vyšší zastoupení žen ve vědě, tedy rozmanitější složení vědeckých týmů," uvádí se ve studii.

Výrazný nepoměr mezi počtem vědkyň (29 procent) a počtem studentek vysokých škol (55 procent) naznačuje velké plýtvání ženskými talenty. Platové rozdíly mezi vědci a vědkyněmi dosahují až 28 procent. Alarmující nerovný podíl zastoupení žen a mužů podle oborů, podle postavení v hierarchii výzkumných institucí a úspěšnosti v získávání veřejných peněz na výzkum v grantových soutěžích také znamenají, že ženy získávají z veřejných financí na vědu mnohem méně než muži.

Jednak ženy převažují v oborech, kam teče podstatně méně státních peněz, tedy v sociálních a humanitních vědách, jednak ani v těchto vědách nejsou ve vedoucích pozicích a jejich projekty slaví úspěchy v soutěžích o granty mnohem méně často než projekty jejich mužských kolegů.